odkládání, nečinnost, prokrastrinace - duben 2016

Motto: Ten, kdo se nebojí dělat chyby, vidí možnosti a příležitosti a může je využít.

Dobrý den, vážení a milí,
po pauze se vracím se ke své „literární" činnosti a zasílání mých měsíčních newsletterů, se kterými jsem úplně prvně začala v roce 1995 pro svoji tehdejší finančně poradenskou firmu. Tenkrát to ještě bylo převážně v papírové podobě, i když už jsem pomalu začínala i s mailovými newslettery. O deset let později to už byla čistě internetová záležitost, stále ještě dost ojedinělá, ale to už jsem pracovala v oboru osobního rozvoje.
Dnes už je to běžná záležitost, všichni jsme zahlcováni nesčetným množstvím newsletterů a informací, a proto se já budu snažit Vás nezahlcovat. Jednou měsíčně rozešlu newsletter, kde se budu opět dělit o své znalosti a zkušenosti, o znalosti i ze zahraničních zdrojů, některé, které u nás nejsou příliš běžné. Přidám termíny mých vlastních workshopů a aktivit, případně informace o aktivitách opravdu kvalitních kolegů nebo přátel. Téma osobního rozvoje počítám, že nebudu měnit.NA slibuju a veřejně prohlašuju, že nepolevím, to abych měla i sama na sebe trochu bič.

Jeden z faktorů, který má na svědomí naši „nečinnost", je u nás, kdo pracujeme sami na sebe a za sebe to, že se nemáme komu zodpovídat, a pak nám nemá kdo říci – hele, koukej dělat! Odkládání je na světě a my spoustu věcí proto neděláme. U mne tím „NICNEDĚLÁNÍM" byla nečinnost v psaní a tvoření. Měnila jsem web a to mě zastavilo. A moje výmluva? Říkala jsem si, že by to mělo být jiné a hlavně dokonalé. A tak jak to obvykle bývá, když chce člověk moc, nemá nic, když něco chcete mít dokonalé a perfektní, stále to kontrolujete, opravujete, měníte maličkosti a přemýšlíte, jestli už je to opravdu dobré a dokonalé. Jenže ono to dokonalé nikdy není. Asi to někteří budete znát a dáte mi za pravdu, že je to nekonečný proces a že je to v podstatě k ničemu.

To mi poskytlo i námět k mému dnešnímu mému sdílení.
Prokrastrinace, občas slýchám v nadsázce „neříkej mi to sprostý slovo", pro které přitom máme tolik našich českých výstižných výrazů. Jako třeba právě nicnedělání, odkládání, odsouvání, utíkání od..., unikání, uhýbání a vyhýbání se něčemu. Když si sami uvědomíte, co se pod tím pro Vás skrývá, určitě si najdete sami své vlastní výrazy a možnost něco změnit...

Mých pár myšlenek k zamyšlení:

Když chceme něco změnit, první krok je uvědomění. Když si uvědomíme, co se za naší vlastní „prokrastrinací" skrývá a přeložíme si to do češtiny, do svých vlastních slov, uděláme první krok pro to, abychom nastartovali změnu. Tedy pokud změnu opravdu chceme.
Obvykle za tím vším bývá schovaný strach.
Nejčastěji strach, že uděláme chybu, bojíme se chybu udělat, protože si myslíme, že se zesměšníme a vystavíme se nebezpečí a možnosti, že sami sebe uvidíme jinak, než si přejeme se vidět, nebo že nás druzí budou vidět jinak, než si přejeme, aby nás viděli?

Vracím se k workshopu, který jsem pomáhala spoluorganizovat pro společnost Felicius v roce 2008 s Danem Millmanem /napsal: Cesta pokojného bojovníka, Sokrates, Zákony ducha.../ a k některým jeho myšlenkám, o které se s Vámi budu také postupně dělit.

DAN MILLMAN: „JAK VNÍMÁME, CO JE DOBRÉ A CO ŠPATNÉ?
JE TO OTÁZKA EMOCÍ A POSTOJŮ, NAPŘ.:

Pavouk - z pohledu člověka, který se pavouků bojí, je to děs. Z pohledu člověka, který se pavouků nebojí, je užitečný tvor, který hubí hmyz a nás zbavuje některých problémů, třeba hmyzu v bytě;
Podzim - když nastává podzim, příroda hraje všemi barvami, padá listí. Někdo začne naříkat, že už je tady podzim, všude spousta listí, práce, déšť, vítr, sychravo; ale někdo jiný se bude radovat: už je tady zase ten krásný podzim, příroda hýří všemi barvami, blíží se Vánoce a vánoční atmosféra a příležitost udělat sobě i druhým radost...

Je to jedno a totéž období, jedna a tatáž situace, jen naše pohledy na ni jsou jiné."

Stejně jako je možné vidět pavouka nebo podzim ze dvou různých úhlů pohledu, tak je možné vidět i naše různé důvody, proč něco děláme nebo neděláme.
Může za tím být jen strach udělat chybu, být nedokonalými?
Proč některé záležitosti odkládáme a co tím odkladem získáme nebo ztrácíme?

Kdo vidí chybu jako překážku, ostudu, přichází o mnoho nových zážitků, příležitostí a možností.
Kdo se naopak nebojí dělat chyby, možnosti a příležitosti vidí a může je pro sebe využít.
Jeden moudrý profesor říká: Kdo nedělá chyby, nedělá nic.

JAK TO VIDÍTE VY?

Příště se vrátím k tématu prokrastrinace – odkládání a jak na to.
Krásné dny, přeji, Eva

A jako vždy, ještě pár fotek pro radost - Sydney, Coogie Bay za úplňku, 8.únor 2016

NL 2016 04 17 obr 01small

NL 2016 04 17 obr 02small

NL 2016 04 17 obr 03small

Eva Kaňáková

Casiopea, s. r. o.GSM 603 428 692

Mých pár myšlenek k zamyšlení:

DAN MILLMAN: „JAK VNÍMÁME, CO JE DOBRÉ A CO ŠPATNÉ?JE TO OTÁZKA EMOCÍ A POSTOJŮ, NAPŘ.:

JAK TO VIDÍTE VY?

Blog Evy Kaňákové

Casiopea, s. r. o.
GSM 603 428 692

DAN MILLMAN: „JAK VNÍMÁME, CO JE DOBRÉ A CO ŠPATNÉ?
JE TO OTÁZKA EMOCÍ A POSTOJŮ, NAPŘ.: